Měkké a mobilizační techniky

Měkké techniky

Speciální metodika manuální medicíny, která ovlivňuje reflexní změny ve svalech a podkoží, s cílem snížení bolestivosti a svalového napětí a ulehčení následné mobilizace či manipulace. Jejich hlavním úkolem je obnovení normální funkce nejdůležitějších struktur hybného systému. Ve stručnosti to znamená, že spasmy nebo spoušťové body se odstraní relaxačními technikami nebo jinými "měkkými" technikami.

Do měkkých tkání v pohybovém aparátu těla řadíme kůži, podkoží, fascie (vazivový obal svalu nebo svalových skupin) a svaly.

Pokud nejsou měkké tkáně pružné neboli elastické a navzájem mezi sebou posunlivé, nedosáhneme plné pohyblivosti v kloubu, který obklopují. Totéž platí i pro svaly, které se musí ve svých vazivových obalech volně pohybovat, aby se mohly ve své přirozené délce plně stahovat a protahovat a poskytnout tak svůj plný výkon, resp. plnou svalovou funkci.
Při obnovování posunlivosti a pružnosti jednotlivých měkkých tkání se řídíme přítomností "přirozené bariéry" dané tkáně a následně "fenoménem tání". Pokud bychom se bariérou neřídili, mohlo by nastat přepnutí tkáně nebo až i její poranění (mikrotrauma).

Stažené měkké tkáně mívají především jedinci s chronickými problémy pohybového aparátu, tj. měsíce i léta trvajícími bolestmi a jinými obtížemi. Dále také i akutní pacienti, u nich ale tyto změny často mizí spolu s odstraňováním příčiny obtíží. U chronických problémů je tak obvykle potřebné k pohybové léčbě provádět i měkké techniky, aby se problém zcela vyřešil.

Technikami měkkých tkání se také uvolňují jizvy, které nám zůstaly na těle po různých operacích. Každá jizva by měla být na dotek nebolestivá, pružná, posunlivá a "nepřisedlá", jinak je třeba ji uvolnit, aby postupem času nezpůsobovala vznik přenesených bolestí.

Mobilizační techniky

neboli mobilizace páteře i kloubů končetin se provádí za účelem obnovení normální pohyblivosti v daném kloubu. 

PIR  (Postizometrická relaxace)

Léčebný postup zaměřen především na svalové spazmy, zejména na spoušťové body ve svalech (trigger pointy), u nichž je zcela specifickou metodou jejich léčení. Vyžaduje aktivní spolupráci pacienta. Účinek léčení se neprojevuje pouze na svalech, které takto léčíme a kde mizí spoušťové body a známky napětí, ale také body maximální bolestivosti, které bývají nejčastěji v místě úponů šlach a také vazů na okostici se upravují.